nočním vlakem...

žena tiše hovořící
s mobilem
raper v kšiltovce
a teplákách klepající se
do rytmu/asi mrazem/
dáma v nejlepších letech
čtoucí knihu/možná poezie/
zasněným výrazem
maminka a malé batole
schoulené na sedačkách
ospalý průvodčí a já...
osamoceni sami se sebou
rozesazeni děním
jako zlobivé děti ve škole...

a pak jdu ulicí
pod nohama praská sníh
jako ten bublinkovej igelit
v oknech textilní dílny
za záclonami z krajkoví
shrbené švadleny
u strojů na přesčasu
šijí do sametu...
kolem putyky
s divným názvem ,,Fabrika,,
co neóny láká
na jedno,dvě pivka...
dnes se ale nezastavím
už se totiž těším domů
a dveře odmykám...

vítá mě vůně
pečeného masa z dopoledne
usazen ve své tvrzi
dávám si panáka ořechovky
poslední cigaretu před spaním
hustě sněží/zima/
další den zmizel/a byl príma/
měl bych být spokojenej
ale stejně mě chvilku mrazí
protože vím
že už ho nevrátím...