Psáno po mém prvním zklamání:-(

Psáno po mém prvním zklamání:-(

Anotace: :-(

Když dívám se na nebe,
vidím modrou záři,
slunce s přívětivou tváří
Když však upřeně se dívám,
vidím temnotu černou jako noc,
proč mi je známá,ale nevím proč?
Halí mne do strachu,
je to snad obraz duševního krachu?
Je proradná jako vrah,
já v ní však poznávám známý pach.
Mé tělo nevnímá,
Stále jen ta tmavá clona nad mou hlavou,
myšlenky černé-ve mě plavou.
Po chvíli vidím jak temnotu pokrývá záře.
Už vím!!!!
Celou tu dobu,
díval jsem se do své tváře.

Autor Martin Flídr, 08.01.2009

Přečteno 538x

Tipy 14

Poslední tipující: ziriant, lucajda89, Jaromila, Ulri, Mademoiselle Drea, kikis, carodejka, Anneli, Agnees, Veronikass, ...

ikonka

Komentáře (6)

ikonka

Komentujících (6)

ikonka

Doporučit (0x)

ikonka

Komentáře

13.01.2009 21:27:00 Jaromila

Tip na rozjezd**

12.01.2009 22:48:00 Martin Flídr

Děkuji všem za krásné komíky:-)

10.01.2009 15:56:00 Mademoiselle Drea

Pěkně procítěné... s ohledem na Tvůj věk... ;) Smekám.

10.01.2009 01:01:00 carodejka

Ms dobre srdicko, preji Ti stesti ale i to zklamani je k necemu dobre, dojdes k poznani a to je pro zivot skvele.

09.01.2009 19:44:00 borůvka_3

Opravdu dokonalé..jsi fakt dobrý!..Krásné..Máš můj obdiv :)

08.01.2009 16:36:00 Veronikass

Wow, to bylo hodně dobrý... mělo to takový filosofický podtext, když viděl svoji tvář, opravdu se mi to líbilo...