Nešikovně bruslím stezkami
tvých dnů
slova cinkajících korálků
zní v symfonii noci
mrzne na dálku.
Zkřehlými prsty toužím tě pohladit
sejmout z tvých spánků šediny mrazu
podpatkem rozdrtit
do skla ulitou slzu.
Krystalky ledu
závěje bez tvých stop
mlha usedla zlehka na ramena
ze zimních hvězd nade mnou strop
bílá je v bílé poražena.
Tak se začítám do Tvých krásných básní a mám pocit, že jsme na jedné vlně (jen já musím ještě hodně pilovat). Prostě a jednoduše, Ty nesmíš chybět v mých oblíbených! :o)
16.02.2009 15:50:00 | nrocinu Jednorožec