Napříč dvacítkou

Anotace: uvědomění

Svítá se
v dlaních starověku
má duše je zarytá do zad
poezie jako nehty
lehčích dam
a do oken pláč
tramvají
obchází
to
drzé
ticho
světa
chci vykřičet
svou touhu
žít
navzdory
životu
který
je

ostrakismem

dalších tažení
pěšcem
po bitevním
poli

svítá se venku
...

možná už prostě
nechci slyšet
jen to hezké

možná chci konečně
znát

pravdu

kdo ve skutečnosti
jsem