Charlie a já
Charlie a já
„Jak jsi mladý“
těšila ho a ležela mu v klíně
( a hřbet knihy tlačil ji do čela)
„ Krásný jsi svou duší“
šeptala a jen tak, ve lži ,schovala si do něj oči
( a četla,až noc proměnila tvář)
A staletí plula
A žloutnul papír
Prach zalezl tam kam měl
( ona milovat ho chtěla a přede všemi)
A pach času nikomu již nevoněl
Země trpkých vín ztratila zlo i jeho pravdu
( vzdychala touhou a topila se rozkoší)
A jedovaté verše pohřbili s ním v černou zemi
( … a po orgasmu,v jeho náručí propadla se ulicemi)
A brali hašiš ,vždyť píseň nikoho již netěší!
Po smrti šílence básníka stvořili
… a Francii opili
(pro těch pár drsných slov)
A ona?
„Snad zbyla jeho kapka ve mně“
prosila a zpívala si v dešti.
( a hladila si bříško)
„Ach! Já najdu tě Charlie!“
A modlila se, pro jeho zlý květ
( a vzpínala se proti proudu času )
Až kostelní zvon přestal vyvádět
"Charlie, já,já…"
Koktala a motala mu hlavu
(snad pro ten jiný vybájený svět)
Má vlasy havraní a tvoji tvář
A jméno Jeanne ji neskutečně sluší
Pořád se ptá, kde jsi!
… a jestli klidně spíš!
Jen pohladím náhrobek a ztratím se s ní v davu
(a uteču z roku 1867 než hodiny odbijí jedenáct)
těšila ho a ležela mu v klíně
( a hřbet knihy tlačil ji do čela)
„ Krásný jsi svou duší“
šeptala a jen tak, ve lži ,schovala si do něj oči
( a četla,až noc proměnila tvář)
A staletí plula
A žloutnul papír
Prach zalezl tam kam měl
( ona milovat ho chtěla a přede všemi)
A pach času nikomu již nevoněl
Země trpkých vín ztratila zlo i jeho pravdu
( vzdychala touhou a topila se rozkoší)
A jedovaté verše pohřbili s ním v černou zemi
( … a po orgasmu,v jeho náručí propadla se ulicemi)
A brali hašiš ,vždyť píseň nikoho již netěší!
Po smrti šílence básníka stvořili
… a Francii opili
(pro těch pár drsných slov)
A ona?
„Snad zbyla jeho kapka ve mně“
prosila a zpívala si v dešti.
( a hladila si bříško)
„Ach! Já najdu tě Charlie!“
A modlila se, pro jeho zlý květ
( a vzpínala se proti proudu času )
Až kostelní zvon přestal vyvádět
"Charlie, já,já…"
Koktala a motala mu hlavu
(snad pro ten jiný vybájený svět)
Má vlasy havraní a tvoji tvář
A jméno Jeanne ji neskutečně sluší
Pořád se ptá, kde jsi!
… a jestli klidně spíš!
Jen pohladím náhrobek a ztratím se s ní v davu
(a uteču z roku 1867 než hodiny odbijí jedenáct)
Komentáře (2)
Komentujících (2)
Doporučit
TiskKomentáře
...tip,jde to (je to nadějné :-)
11.01.2009 18:23:00 | WAYWARD
Ty Charlesovy Květy zla mě taky fascinují, hned jsem si vzpomněla na všelijaké jeho verše:
"Je šťasten, kdo je s to se z nud a stálých běd,
svou tíhou tlačících mlhavý život k zemi,
velkými, širými, mocnými perutěmi
k těm světlým krajinám svobodně rozletět!"
11.01.2009 16:44:00 | Markéta Hl.