Mr. Nobody

Potkávám je často.
Na schodech,
na chodníku,
v obchodě.
Míjíme se v autě na cestě
a na eskalátorech v metru.

Pán a paní
středního věku
a solidního vzhledu.

Vypadají dobře,
jsou pěkně oblečeni
(žádná výstřednost)
a tváří se
neutrálně.

Tak nějak
-
nijak…

Jdou vedle sebe
do svého bytu
na sídlišti
v Modřanech
(nebo na Králově poli),
kde na ně čeká
jejich společná ratolest
v pubertálním věku.

Jdou vedle sebe,
jí vedle sebe,
spí vedle sebe.

Každý sám.

Paní Prázdná,
pan Nikdo a…

… a slečna Ztracená.

Pan Nikdo zasedne
k počítači
a důležitě
zírá na obrazovku
svého virtuálního světa
internetové vzájemnosti.

Paní Prázdná sedí
před televizí
a důležitě
zírá na obrazovku
svého virtuálního světa
seriálové romantiky.

Slečna Ztracené
se ztrácí
ve virtuálním světě
svého malého pokojíčku
a zmateně
poslouchá
A-teens
„…you are the Dancing Queen…“

A každou vteřinu
mizí
další pár
do Nicoty,
do Prázdnoty
a strhává své děti
do Ztracení…

.
.
.

Sedím před svým počítačem
a hledím na obrazovku
virtuálního světa
internetové
vzájemnosti.

A věřím …
… doufám …
… že jsem ještě tady …