Naštvali ste mě moc,
včerejšek byla tyčinková noc.
Do pekárny ste si na ně zašli,
úplně všechny jste je schlamstli.
Nezbyl z tyčinky ani drobeček,
co by zaplnil mravenčí hrobeček.
Noční můry se mi teď zdají,
o tyčince co v pekárně prodávají.
O tom kousku pečiva,
co na jazyku se rozplývá.
O té kečupové žíle,
vinoucí se jak nekonečné míle.
O tom šedém máčku,
připomínající barvy mráčku.
Já si můžu nechat zdát,
jaké to bylo se jen ptát.