Když na tebe myslím mami...

Spínám ruce k sobě,
a zavírám oči...
Panebože...jestli jsi,
a já věřím...že...

Ach vždyť víš,
tak proč to říkat nahlas?
Prosím jen,
aby se nestalo to...z čeho mám strach...

V nouzi,
věříme....
Na boha,
na osud...

A proto mám strach,
jestli není už pozdě....
Slzy...stékají,
nic není tak lehký...

Ach, vždyť já vím,
ale prosím......
Jen ať to dobře dopadne,
protože už teď bez ní....

Klesám ke dnu,
a mám příšerný strach....
Že jednou zavolají,
a řeknou: Je nám to líto!

Dostanu hysterák,
a možná mi bude všechno jedno....
Stáhnu se,
a nebudu dýchat....

Bože, ty víš,
co pro mě znamená....
Jak jí mám ráda,
i když jí to NIKDY neříkám....

Ty víš,
jak to se mnou mává....
Už teď,
a jak po nocích...

Když jí vidím spát,
pláču a trápím se....
Ale hlavně....ach hlavně,
se bojím, abych jí neztratila...