Karel IV. 2.

Anotace: A ještě něco ; - )

II.
Pojďte budem brečet spolu , nahoře nad propastí ,
kde dole leží , ona , tak zářivá tak sama , co mstí ,

mě se za to , že sem ji nechal a věnoval se té druhé ,
té kterou mi chtěli stejně upřít , za to , že sem jí moc ,
,miloval , pak když uzmul sem ji a vrátil se zpět k té prvé ,
hrdě sem ji pojmul za vlastní a vyzdobil jí - sem přemoc ,

toť moje koruny , Můj lide !