Potišjomky

Potišjomky,
Na nitce tenké přivázán
Vkradl se mi do spánku
Pokradmu a zlehýnka
Jak klíč
Když v noci do zámku
Sune se dlouze a opatrně…

A když zámek
té lechtivé prosbě odolal
cvakl,
a můj klidný spánek
do nenávratných dálek
odcválal…

Víčka má
se však ještě neotevřela
Spím..
a přesto zdám se býti bdělá
Jen záchvěv chmýří odhaluje
Přítomnost neznámého stínu
Co za mnou
Na nedostižné gondole své pluje…

Já z okénka
svého vzdušného zámku
mu mávám..
..A přitom toužím zlákat ho
..do své tajnosnubné sluje…