Opět rveš mi srdce
jsi štíhlá jak svíce
barvami záříš
kocháš se z každé ulice
sice svítíš jak svíčka
ale Tvá duše je skažená
umyj si víčka
a klekni na kolena
Ty duše nemravnosti
vzpamatuj se a zvedni kosti
opraš ze svého já tu špínu
a měj čirou hladinu
at se z ní mohu napít
vždyt by bylo opět krásné
Ti říkat lásko
zní to i líp než děvko
rozdáváš dál?
polykáš snadno cestu smrti
ale je to jen Tvé rozhodnutí...
ST! myslím, že v těchto verších je vystiženo vše potřebné. Komentář to nepotřebuje, dílko mluví za sebe. Opět čtivé a myšlenkové, skvělé obraty.
19.01.2009 10:06:00 | NikitaNikaT.
Dobrý, ST*, zkus dopilovat, já vím, se mi to radí, když stejně nic kloudnýho neřeknu, ale je to fajn i tak.
17.01.2009 11:02:00 | Zasr. romantik