bez smyslu

pálí mě myšlenka,
že už to nezměním,
kéž v neviditelnou
se proměním
naberu lehkost
a trochu radostí,
posbírám něžnost
zahodím starosti
usnout a snít si,
- ve světě svém -
být či nebýt jen
- jak prosté!
vždyť jsem svobodná
a myšlenky rostou,
poslepu dát se,
či cestou?
Hořím a sténám,
ještě, že nikdo neslyší
kéž si to...(něco)
...pospíší!