Obraz zrcadlem

Anotace: Ze sbírky Dvě tváře... (napsáno 19.1.2009)

Dívám se na tvé tělo půvabné a oči mi slzí,
má lásko jediná, proč odešlas´ mi tak brzy?
K tvé hlavě nehybné tiše pokládám obraz,
v kterém se třpytí tvá zář - neb je to tvůj odraz.

Obraz je krásný, leč ne jak tvá něžná tvář,
kterou ve svém srdci navždy si uchovám.
Proto ho i s láskou pohřbím jak pravdu lhář,
život je pro mne pastí, ruce k obloze zvedám.

Naposled na obraz smutně se podívám,
tvé hebké ruce jej kreslily s láskou,
vítr s mým pláčem vytváří melodram,
jež tiše krouží nad pobledlou kráskou.

Kapičky rosy tvou skráň lehce skrápí,
záchvat beznaděje mi do těla vsekl drápy,
má milá, lásko jediná, již nemohu snít,
mé srdce mrtvé si do hrobu můžeš vzít.