Ze tmy I.

Jsem.

Jsem pozorovatel i ten, co pozoruje ...

Jsem někde ve tmě
Pozorovatel upřesňuje – že jsme nejspíš jenom ve stínu,
protože je vidět někde nad námi rozmazané tečky světla.

Najednou se mezi námi a tečkami objevil stín
Proplavala černá silueta.
Snad člověk nebo lachtan?
Nebo?

Aha je noc, jsem někde, nejspíš na dně moře, ukrytá ve tmě a to proč vitím ty tečky rozmazaně, je tím, že na hladině jsou vlny

Táhne mě to k těm hvězdám …

Ale nemám odvahu vyplavat ani na hladinu …

Tady ve tmě se cítím tak bezpečně …

No jo, ale ten stín –
co když ani tady ve tmě nejsem sama?

Co když ani tady nejsem v bezpečí?