Rubínový náhrdelník

Rubínový náhrdelník Tvůj krk zdobí
Drahý je - snad příliš - ta krása bere dech
Nad leskem té nápadné ozdoby
I sama Smrt vydala užaslý vzdech

Bledá, chladná kůže
Doplňuje jej skvěle
A vlasy barvy tuže
Tmavé jak noc uzamčená v cele

Rubíny však těžknou
Zlato ti už hrdlo stahuje
Čekáš až se Tě dotknou
Prsty, co Smrt natahuje

Nádech, výdech, nádech - sýpavý
Před časem to tak nebývalo
Teď v zrcadle zříš jen obličej sinalý
Na nějž se dříve slunce usmívalo

Výdech, nádech, výdech...
... a už nic
Prosíš o nový dech
Už ale nepřijde, nikdy víc

Náhrdelník se zvětšuje a těžkne
Na zem padají dva zkrvavené nože
A venku ptáci začnou zpívat teskně
Když za cizincem tiše klapnou dveře