Rubínový náhrdelník

Rubínový náhrdelník

Anotace: Opět vyjádření jedné z šílených myšlenek, která se mi usadila v hlavě. Není to nic světoborného, ale přesto - aspoň a pokus... Ehm, a taky si nejsem jistá, jestli má rubín opravdu takovou barvu, ale snad je aspoň červený...

Rubínový náhrdelník Tvůj krk zdobí
Drahý je - snad příliš - ta krása bere dech
Nad leskem té nápadné ozdoby
I sama Smrt vydala užaslý vzdech

Bledá, chladná kůže
Doplňuje jej skvěle
A vlasy barvy tuže
Tmavé jak noc uzamčená v cele

Rubíny však těžknou
Zlato ti už hrdlo stahuje
Čekáš až se Tě dotknou
Prsty, co Smrt natahuje

Nádech, výdech, nádech - sýpavý
Před časem to tak nebývalo
Teď v zrcadle zříš jen obličej sinalý
Na nějž se dříve slunce usmívalo

Výdech, nádech, výdech...
... a už nic
Prosíš o nový dech
Už ale nepřijde, nikdy víc

Náhrdelník se zvětšuje a těžkne
Na zem padají dva zkrvavené nože
A venku ptáci začnou zpívat teskně
Když za cizincem tiše klapnou dveře
Autor Atropa bella-donna, 22.01.2009
Přečteno 687x
Tipy 4
Poslední tipující: Sýkorka07, Agniezka, Denael, Fiserka
ikonkaKomentáře (3)
ikonkaKomentujících (3)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

Uniknout někdy před tím, co nás pronásleduje je těžké, já vím... Ať už to jsou vzpomínky, či "sny" nebo snad pouhé děsivé "představy"... Pěkně napsané :)...

24.01.2009 17:00:00 | Denael

Ten konec výrazně zlepšuje celkový dojem.

23.01.2009 07:58:00 | Eve

to se dnes budu bát do postýlky

22.01.2009 22:27:00 | melancholik

© 2004 - 2024 liter.cz v1.6.1 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí