Na cestě Úvozem
z Mendlova náměstí
mrazivou kráčím půlnocí,
dávno už zmizel za rohem
trolejbus poslední.
Šlapu si kopcem krok za krokem ...
Že by kousíček staniolu?
Až na zem z nebe slétla dolů
hvězda.
Jen tak poblikává.
Prý ztratila se, to se stává.
Má tady splnit tajnou misi.
Tak jsem ji zvedla, v dlaních hřála,
ona si se mnou povídala,
já šťastná byla jako kdysi ...
***
Můj milý,
právě v tuto chvíli
hvězda tvá na zem ke mě slétla,
nocí mi do snů tiše zvoní,
hýčkám ji, aby neodlétla
a čekám, že si přijdeš pro ni.
Poslední sloka je hodně citlivá, alespoň pro mě. Přeji ať Tvé přání se naplní.
25.01.2009 16:21:00 | NikitaNikaT.