Sešla z cesty…
Pro lesklý střípky snad
S nimž si ale stejně neuměla hrát
Položila život..
Málem…
Vyděšením zbledla.
Naštěstí si dala rande
s moudrým ránem
Tak si svůj život zase zvedla…
Potkala Múzu…
Rozcuchanou…
S velkou otevřenou branou..
A učili spolu tančit slova
Pod peřinou
z jemnin tkanou…
Propletla prsty….
S měkkostí tajnou za scénou
S ozvěnou v hrsti hranaté
Oranžovočervenou….
Dotkla se horkého kovu...
S odvahou a studem novice
Zkouší to zas a zas
a znovu
Tvrdohlavá palice…
Zasela hvězdy….
Ty malé co se smějí
stříbrným řinkotem rolniček
Hrála si v kostky o naději
s nejzlejší ze tří sudiček…
Prosila vítr…. O smíření
O lektvar na všechno bolavé
Čechral jí vlasy
zpíval na rameni
šeptal jí věty káravé….
„Ty jedna palice tvrdá,
což neumíš být hrdá?“
Snesl se déšt ze strání
a přinesl vzdálenou ozvěnu
klekání
Odvaha v kolenou klesla
Hranatá dlan
ji ze sna vyhání
a předává jí
vestu záchrannou
i vesla…
Zbarvila listí
všechen hněv
do zářivé zlatooranžové hnědi
Mezi prsty i na rtech
propletený zpěv
pod pokličkou Smíru
o Níž jen snící vědí….
jsem naprostý laik, neumím počítat rytmy, ale hvězy a oranžová....moje druhé já, ukázali a přiblížili chvíle...děkuju Ti za to
02.02.2009 00:40:00 | BLUE-from-the-NIGHT
ale tohle není na počítání rytmu šmankote... tohle krásně plyne přece, není všechno říkanka nebo pochod
:o)
26.01.2009 23:30:00 | hanele m.
ja nevim, zvlastn to vazes, rytmus jsem se ani neodvazila pocitat, neco se mi tam libi, ale v zapeti , to pro mne, jakoby zazdis... nevim...
26.01.2009 10:13:00 | saddova