jako divokej Tarpan stepí
proženu se probouzející zemí...
doma vepřovou hlavu
odložím na hák
ve světnici
odšpuntuju slivovici
svlíknu hadí kůži
a jen tak
nahý přivoním si
ke skleněným růžím…
/jsou sice ostřejší ale neuvadají/…
usednu s flétnou u not
vyženu krysy z temnot
komnat svýho těla
i když nechápu jak tomu rozumí…
/asi se to nedá poslouchat/...
budu s vlky výt
procházet se
a pít…
/ve stopách tygra na zádech s opicí/...
už to mám
dám si předsevzetí
který určitě dodržím
že v roce Buvola
nesednu na Vola
opilý za volant…
/já totiž nemám řidičák tudíž ani řídit neumím/….
no asi už poletím
Draka řídit nemusím
ten si lítá po svým
a cestu na Měsíc zná
až tam
kohout dvakrát zakokrhá
pak teprv půjdu spát...
tož to prej na papíry nejezdí :)
Jsem slysela, ale moc bych to nepokousela ...
Jedina vec, co ti vytknu je okazale fadni rym - růži- kůži :)
26.01.2009 10:01:00 | saddova
Tak slivovičku a spinkat až před svítáním... bo za svítání... hm.... tož nežiješ si špatno. Báseň se mi líbí.
26.01.2009 06:18:00 | NikitaNikaT.
Jako divokej Tarpan stepí
proženu se probouzející zemí...
Mám Tvou báseň před očima a je to paráda!
26.01.2009 06:04:00 | Iva Borecká