Až srdce zalije mi víno karmínové,
až se svět probudí do nových lepších dní,
až se mi vyplní i nejtajnější snové,
rád vrhnu v řeku Styx pochodeň poslední.
Stovkami skřivanů mi každé ráno zpívá,
a vášně gejzírem mi pozdní večer zní,
pro příslib milostný se každý večer stmívá,
pro návrat ku práci se opět rozední.
Včerejší radostí zas zítřek zavoní mi
a ještě krásnější: dnes, dnes a jenom dnes!
Nemám strach z podsvětní nekonečné zimy
zanechav za sebou na světě kvas a ples.