V necelé hodině...
V necelé hodině...
Anotace: věnovaná jedné dobré duši, pořád nedokážu pochopit, jak někdo tak přátelský může být...děkuju za to, že v mým životě tolik existuješ!
16:33
Dávám ti do hlavy svý brouky
To jen beznaděj pluje mi
dnes ve slinách,
co musím polykat,
abych
začala zapomínat
Stmívaní
a v očích slunce zapadá
Večery vtírají se do podpaží
a tvého těžkého náručí
Do vlasů ti zabroukám : „pá pa pá pá“
Jen zmáčený rameno
bude dnes odznakem
za tvoji odvahu
už popáté mě vysvobodit
17:28
a kousek mého příběhu
schovala jsem
do tvojí zadní kapsy
v necelé hodině
budeš totiž
napořád
.
Komentáře (7)
Komentujících (7)
Doporučit
Tisk
Já nejsem ale nejsem obličej na tvé fotce, co strkáš
do kapsy. Fotka časem vybledne, zreziví, a co potom?
12.11.2009 17:36:00 | jehlaspichlas
Konečně něco pozitivního :-) je to balzám, číst takovou poezii.
Zdravím :-)
27.01.2009 20:41:00 | lidus
Nádherná... A doufám, že těch vašich náručí bude nekonečný seriál :-)
26.01.2009 22:25:00 | Levandule
je krásný být takhle s někým spřízněn/a :)... a je krásný, když to ještě takhle umíš říct :)
26.01.2009 17:25:00 | prostějanek
