Zbabělá...

Anotace: Blab...

Spusťte oponu zapomnění,
vy, kdož si troufáte.
V tomhle hororu už nechci hrát.
Radši budu žít v osamění,
vy v to beztak doufáte.
Už nechci světu kolem lhát.

Zavřete oči a poslouchejte,
co chtějí říci moje rty.
Naposledy šeptají.
Ne, už mi nikdy nevolejte,
nechte si všechny svoje sny.
Nebo jako sníh roztají.

Slyšte můj výkřik poslední,
pak půjdu ke zpovědi.
Budu se hříšně kát.
Brzy už se venku rozední,
říkali to prý v předpovědi,
jen vánek bude tiše vát.

Vzpomínky odplují po obloze,
já přítomností chci teď žít.
Minulost odfoukne jen čas.
A o princovi v krásném voze
teď můžu už jen snít.
Ne, nemám žádný zlatý vlas.

Já nejsem žádnou princeznou,
vždyť pohádky jsou pro děti.
Já už jsem přeci dospělá.
Já nevěřím už v babu zlou,
vždyť ani čáp nepřiletí.
Já navždy budu... ZBABĚLÁ.