Ztracen v kruhu

Jak zvěř lapená,
do klece vložená,
jako ta zvěř v kleci zavřená,
dokola chodím
a hlava k zemi svěšená,
smutek prozrazuje.

Ztracen v kruhu,
bludný se motám,
již nezbylo studu,
všechen jsem vyčerpal.
Ani pokory nezbývá,
té pro mne též dosti nebylo,
sám zmatený,
nohy své nestíhám,
nejspíš jsem prokletý,
však kletbu svou nehledám.