Anotace: ...
*
Kdybych nebyl spoután
v našem štěstí vratkém
poprosil bych děvče
zamávej mi šátkem
Zamávej mi šátkem
a obrať se jinam
jsem jak jarní vítr
snadno zapomínám...
Snadno zapomínám
tak,jak snadno vzplanu
a já bych Ti nechtěl
zasaditi ránu...
Srostli jsme jak stromy
když blesk do tě sjede
bůhví,že i mě se
dobře nepovede...
Ale já jsem spoután
v našem štěstí vratkém
proto prosím ještě
nemávej mi šátkem
J.M.
*
nespouteně spoutaná
jarní šátkem svázaná..
čekající jara dech...
s květem z mrazu na oknech...
21.02.2009 08:52:00 | Bean
Krasne, krasne, ja uz se toho jarniho vetriku nemohu dockat.
09.02.2009 19:14:00 | carodejka
Taky Ti zamamávám... pá,pá...
09.02.2009 11:19:00 | zzlatý
Mě se taky moc líbí!
05.02.2009 21:46:00 | Mounkey
Dva stromy co spolu srostou se můžou dělit o vodu a živiny. Mají schopnost se podepřít a svými kořeny si navzájem upevňují půdu, v které rostou. Krásné.
04.02.2009 19:47:00 | kikis
Ano, mám rád prosté, upřimné veršování "na lidovou notu"
Jiří senior
04.02.2009 17:24:00 | j.c.
Tohle se mi mocka líbí... zdá se mi... že nějaká z minulosti? Nevím, ten nádech mi to jen tak připomnělo... víš, dřívější časy,... byly více romatičtější a jarní vítr... kdo by tak krásně o něm dnes psal? :o)
02.02.2009 17:31:00 | NikitaNikaT.
ano,je moc pěkná
02.02.2009 15:03:00 | takova
To je moc hezká,líbezná báseň. Je po ní dobře a příjemně.
31.01.2009 22:34:00 | s.e.n
Moc se povedla, líbí se mi.
31.01.2009 21:05:00 | Psavec
prekrasna a chytlava
31.01.2009 19:55:00 | Lady_poezie
Nádherná, melodická a tolik pravdy v ní je, srdíčko mi rozbušila!
31.01.2009 18:57:00 | jita.1965