Sen o tobě

Anotace: něco staršího...

Znaven dnešním světem, ke spánku se ukládám,
již dávno nekvetem, vinu však vám nedávám.
Sotva lehnu, usnu tvrdě, aspoň ve snu kráčím hrdě,
i když jsem svůj vlastní vrah, ve snu neznám slovo strach.
Nacházím se ve svém ráji, nádherném a čistém kraji,
nikdo neruší mou mysl, života tu hledám smysl.
Příroda je krásně živá, krásná víla na mne kývá,
vítej pane, pojď si hrát, pojď teď se mnou tancovat.
Nezaváhám ani chvíli, a hle, jsou tu další víly,
vítr hraje píseň pěknou, při níž tvrdé rysy měknou.
Protancujem celou noc, máme nekonečnou moc,
měsíc však nám krásně svítí, tancujem po lučním kvítí.

Pojď za mnou , zanech tance, tohle je tvá velká šance.
Pojď za mnou, dokud spíš, vícekrát mě nespatříš!

Co to slyší uši moje? Nejspíš hukot včelího roje.
Pojďte víly se mnou tančit, dokud já vám budu stačit.
Jedna víla spadla na zem, přiběhli k ní všichni rázem,
„Sestro naše, co je ti?“ Už je však v mém objetí.
Nožku svou si poranila, v obličeji již je bílá,
hladím její nožku bosou, pak ji potřu luční rosou.
„Už je dobře, sestry mé,“ - nedýchám jak krásná je,
vzal jsem si ji kousek stranou, zřel jsem, že jí slzy kanou.
Neplač vílo, zkus se smát, se mnou se nemusíš bát,
košili svou namočil jsem, jen si ji na nožku svou vem,
„Ach to chladí, děkuji ti,“ zašeptala v mém objetí,
„zůstaň se mnou, říkej básně, s tebou je mi tak moc krásně!“

Nezůstávej, pojď sem ke mně, ta víla má řeči klamné!
Pojď za mnou, dokud spíš, vícekrát mě nespatříš!

Kdo jsi? Proč chceš mě zřít? Proč měl bych u tebe být?
„Neposlouchej, zůstaň se mnou, zachovej si hlavu chladnou!“
Chci tě vidět, kam mám jít? Proč nemám tu s vílou být?
Pojď sem ke mně do lesa, zde tvé srdce zaplesá!
Dobře tedy, počkej chvíli, jen načerpám nové síly.
„Nechoď za ní, obejmi mě, s tebou je mi tak moc krásně!“
Neposlouchej ji a pojď už sem, na mechu ležím, tak si mě vem!
Neopustím ji, ty lži pravíš, nikdy mne v lese nespatříš!
„Zdolal jsi mou zkoušku lásky, viděl jsi obě mé masky,
navždy budu jenom tvoje, získal sis již srdce moje!“
Chci být navždy jen s tou vílou, řekla mi Jsem navždy tvá,
ona je krev co proudí žilou, láskou, která přetrvá.

Pojď za mnou, dokud spíš, ve dne mne již nespatříš!