Anotace: trochu moc romantická
Zakletá dívka z věže vyšla
cesty se rozbíhají do daleka
Pozvedni oči, moje milá
na bílém koni princ tvůj čeká
Na širé pláni cítíš se tak sama
On pochodeň je, která plane
V rukách jeho klíč je i cesta
a všude kolem nepoznané
Snad duše dvě a jedno tělo
Pravda a věčnost blízko sebe
Srdce se dotýkají prachu hvězd
však ještě daleko je nebe
Čas plyne, i dnes stát se může
že cítíš se tak sama mezi všemi
Tak ostré trny mají všechny růže...
Však nejsou z nebe, rostou v zemi!
-st- jsem jako nezapomněl na počest té dámy...
01.02.2009 17:22:00 | rybí prdy
Já nevím, co kromě toho, že se mi moc líbí, mám říci... A tak se nestyď za tu romantickou polohu, máš-li Ji v sobě... Ještě jednou_ líbí*
01.02.2009 17:21:00 | rybí prdy