Neviditelný

Díváš se správným směrem?
Nebo zas je to pouhý klam?
Já sama sobě-někdy nepřítelem,
ukaž mi správnou cestu-jsi tu sám?

Já nevidím tě pouhým okem,
však cítím lehkou vůni tvou,
a chci tě hýčkat-hladit dlaní,
a city ve mě-zas se rvou.

Však nejsi mým,- i pro ostatní,
a únavu tvou nedáš znát,
jsi potřebou mou každodenní,
tak postůj chvíli-zkus mě hřát

Prý před tebou i ledy tají,
no to mě tedy povídej,
jsi pánem mým,sny se mi zdají,
svou pozornost si užívej.

Že musíš už jít,teď tady hlásáš,
a já ti plně rozumím,
můj Osude-jsi pouhá krása,
já bez tebe být neumím...
...tak prosím...
zase někdy...budu čekat...