Anotace: Táto báseň vznikla v jeden upršaný deň, keď som sedela v autobuse a oproti mne sedel manželský pár starých ľudí...prišlo mi ich ľúto, lebo keď som sa im pozrela do očí, boli prázdne...a to je ten najhorší pocit...
Pozerám sa do
zvráskavenej tváre
ktorá je nútená
odžiť si posledné týždne
Pozerám sa do vyblednutých očí
ktoré vedia že to najhoršie
už čoskoro príde
Pozerám sa do nešťastných sŕdc
ktoré už nevnímajú
hudbu života
Pozerám sa do
fľakatých dlaní
v ktorých chýba clivota
Pozerám sa do
pier preťatých silnou vráskou
Pozerám sa do
prepletených rúk
spojených láskou
Pozerám sa na človeka
ktorý prežil
slnko aj búrku našich dejín
Pozerám sa na človeka,
ktorého si najviac cením...
...jasně že ST,téma,provedení...pozerám sa do prepletených rúk,spojených láskou...hovorí aj o tebe o tvojej duši...klaním se před tebou
13.02.2009 22:41:00 | WAYWARD
Strašně nádherně je to popsané!!Víš..jak už tu bylo zmíněno..dokážeš ve svým věku vnímat mnoho věcí,co tví vrstevníci lehce přejdou..tím jsou tvá dílka..zajímavá a kouzelná..tuto báseň si moc krásně napsala..tak nějak to cítím bohužel taky....ale věř,že tito lidé nejsou jen nešťastní..plno z nich si dokáže života užívat daleko víc než mladí lidé..zkrátka..ST!Jseš šikulka =)
02.02.2009 20:28:00 | Giginka
Popsala jsi smutné stáří a je těžké k tomu co dodat.
Snad jen to, že si všímáš detailů, ze kterých umíš
vytvořit skvělé dílo.
Vzhledem k tvému mládí a citu Ti patří poklona.
02.02.2009 18:50:00 | Paulín