Otevři ústa.
Rakovinu ledu
. . . . . . . . zaseju do tvých vzpomínek...
to tě nemine.
. . . . . . . . Otevři ústa,
zalapáš po vzduchu jak drak,
vdechneš jen vodu,
. . . . . . . . zlatý prach
a střípky skla
. . . . . . . . jenž rozřežou tvou duši!
Otevři ústa...
. . . . . . . . a umlčí tě.