mít svůj ostrov...

neprozkoumaný
horský jehlan
protkaný nitěmi řek
provlečených oky jezer
hlubokých jako hlas
na kterém
je položena podlaha
s tlustým kobercem...

takové tajemné
skryté území
imunní vůči okolí
kde mangrové stromy
se vzdušnými kořeny
vytváří bizarní prostředí…

kde zatrpklý vítr vin
který by srazil
jakékoli množství mléka
ztrácí sílu
a vévodí
eminentní podnebí...

sedět jen tak na zápraží
dubového srubu
v houpacím křesle
a číst si knihu
nebo se honit po zahradě s obručí
přitom si zpívat a bubnovat
na kus zrezavělého plechu….

Ostrov s cedulkou
Zákaz vstupu….