Jsem jen loutka z města.
Provázky zamotaly mě
v síť
co krunýř vytvořila.
Síla mi zbyla.
Budu se za city rvát.
Žít.
Smát se.
Tancovat.
Nepůjdu žebrotou.
Proč sbírat ztvrdlé konce
rohlíků a vek,
když chuť mám na čerstvý chléb.
Sama si ho upeču.
Uteču…
na louku impresí.
Mluvte na mě všichni.
Klidně kaktusové ostny
vpichujte mi do těla.
Poslouchám jen ozvěnu
ve své duši…
a ta je nádherně znělá.
Budu se za city rvát.
Žít.
Smát se.
Tancovat.
krásné životní krédo, ST
24.08.2009 18:24:00 | hašlerka
tohle je dost moc hodně dobrý!
dneska to nejlepší, co jsem si přečet
05.06.2009 19:55:00 | drsnosrstej kokršpaněl
Má vílo v spleti provázků,
proč rezignovat na lásku?
Já v srdci tuším ozvěnu,
co děvče mění na ženu.
08.02.2009 19:13:00 | ota.pé
proč vlastně vůbec..chodit..
k žití stačí málo..
velké lože..mohlo by se hodit..
a pak..
už jen aby to stálo..
(za to .o)
nač diamanty, zlato..
když nevnímáme květ
a dobré slovo..
chybí..
všelicos chceme hned..
tím sbíráme své každodenní
chyby..
komu se tohle líbí?
kdo o tohle stojí?
(jít o žebrácké holi..)
přiznávám..nejednoho to vyděsí..
a s nadějí..chvátám na louku impresí .o)
08.02.2009 07:33:00 | Bean
Kapy kap,do noty ....přeskládat hodnoty,nechtít málo....A na tu louku si přijdu zatančit s Tebou...
06.02.2009 22:16:00 | zvířenka
Když umíš vytvořit z kaktusových ostnů kaktusový džus... hm, to je pak chutný koncert pro duši... ať se vně děje cokoliv... ;-)
06.02.2009 18:06:00 | Levandule
Opět a zas je plná krás,
ta Tvoje básnička nová...
kde sedáš s můzou (u vína)a ladíš slova?????
IN VINO VERITAS = Ve víně je pravda.
05.02.2009 22:23:00 | Veselý Drak
Nebudu tu skládat verše, ani nepokleknu na kolena. Jen prohlásím, že to o čem píšeš, to je ten pravý život s velkým Žet.
04.02.2009 20:28:00 | JR
Jen zírám oněměle
klaním se hluboce
uchvacuje mne
Tvá erudice
invence
a imprese...
03.02.2009 21:53:00 | Bíša
Básenka je velmi citlivá, myšlenková, bolavá... nevím, co na to řéct... nejsu ten člověk, co mohl by a měl rozmotat provázky, by správně poslouchaly, nepřinde-li a nenande se ten... jehož srdce by mohlo vzplát... nabízím své ruce, ro rozmotají Tě, chléb upeču s Tebou, znovu začneš... bude líp, jak těžké je znovu začínat... Začneš znovu tančit a za city se rvát? Kéž v dobrém slova smylu, bez kapky krve. Ostny pak osaměle spadnou, duše se zaplní, nebude znít... ozvěnou.
03.02.2009 20:15:00 | NikitaNikaT.
Loutka z města..ouha!
Čerstvý bílý chléb vydrží u nás jen pár chvil..díky mně, já totiž miluji prosté chutné jídlo :-)
Ozvěnu hned vyzkoušíme..
Jak je ti, Rakousko???
03.02.2009 19:45:00 | Chancer
Pro loutku z města mám vždy čerstvý chleba
je-li jí ho třeba.
A tvá ozvěna je nádherná.
03.02.2009 18:19:00 | Paulín
1* jasně souhlas..a ta louka mě dostala
..jak je zachytit tu neopakovatelnou atmosféru dané chvíle...
03.02.2009 17:47:00 | jedam
Týý brďo, jak říkáme na Moravě. Úplně mi to lahodí jak čaj z jahodí :-)
03.02.2009 12:49:00 | René Vulkán
Jsme zranitelní a někteří "dobráci" se vyžívají v tom, jak co nejvíce ublížit.je jen na nás samoných, abychom si od nich nenechali ranit.U vnitř sebe jsme natolik silní, že všemu odoláme.
Drž se a nedej se.
Je to jasné ST!
03.02.2009 11:26:00 | JaniHani
Třeba se nikdy neuvidíme, ale to nebrání tomu, že jsi mi hodně blízký člověk. Opatruj se a nedej se v tom vlnobití.
03.02.2009 09:09:00 | Iva Borecká
Vstříc lásce půjdu
ať je jak chce vzdálená
pro jedno setkání
pro jednu slastnou chvíli...
ač v kouzla nevěřím
jsem kouzlem lásky zmámená
pro jedno setkání
vzdám se i šperků
v tuto chvíli...
ST!
03.02.2009 08:35:00 | jita.1965
Jsem jen loutka z města.
...hmm, básnička povedená, pěkná, kaktusové ostny odrážej a poslouchej svůj vnitřní hlas,
žebrák nebo král, pavučinám života lapí nebo odrazí nás?
...provázkům spojujícím, vydán každý znás na pospas
03.02.2009 08:24:00 | blue