Umírající dívenka

Umírající dívenka

Anotace: Zase další povídka, ale tentokrát není autobiografická. O bolesti a utrpení. Předem se chci omluvit za případné pravipisné chyby. Děkuji za pochopení.

Umírající dívenka,
jen plakala a spala
a těšila se na věčnost.
Ta nepřicházela.

Těšila se, že bude konec,
že všechno jednou pomine.
Smrt přicházela -
však k ní ne!

Otevřela náruč smrti,
jen čekala a spala,
zemřela celá rodina
a ona plakala.

Nakonec i sousedi,
mor sahal na kliku města
a dívenka plakala,
tudy nevedla její cesta.

Vyhnali dívenku z města lidé.
Vyhnali ji do lesů.
Dívence bylo nejhůř jak jde.
Květiny na hrob jí zanesu.

A tak dívenka lunou zmámená,
umřela v matčiném objetí,
když na tvář jí v nebi kapaly,
matčiny slzy dojetí.

A tak byl konec všech konců,
smrtka kosou zamávala.
A teď supi koupou se v krvi,
kterou ta dívenka zanechala.
Autor Isabelle, 04.10.2005
Přečteno 417x
Tipy 2
Poslední tipující: Suzan
ikonkaKomentáře (3)
ikonkaKomentujících (3)
ikonkaDoporučit (1x)

Komentáře

taková až naturalistická... Má to zajímavou myšlenku, ta forma už trošku skřípe. Hlavně bych tošku dopiloval návaznost veršů. Třeba v první sloce bych dal "jež nepřicházela"

12.12.2005 17:27:00 | Manik

..to je nějaký divný..konec je trochu mimo..začátek...a..co ta matka v lese..když rodina umřela na mor...to jako Matka Příroda..nerozumím tomu...

04.10.2005 15:40:00 | Fallen

Par pravopisnych chyb jsem nasla, ale jinak se ti to povedlo :))

04.10.2005 12:46:00 | Alinka

© 2004 - 2024 liter.cz v1.6.1 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí