vešla do ticha bytu
s černou maskou...
otevřela
masivní starobylou skříň
a sbalila si
pár prázdných věcí...
venku
sundala brýle...
z nebe padá sůl
amnézie....
zvláštní
vlasy odhrnula z čela
a vyběhla
do větru
rozčepýřená
docela nahá....
konečně...
volná...
Jo! Jo, jo, jo...
Krásná, moc se ti povedla.
08.02.2009 00:44:00 | okousaná od světlušek
Nahá... běhám jen před miláčkem. :o) Báseň se mi líbí, je to takový malý atip, ale zato skvlý... hlavně závěr... nic lepší se tam snad ani nehodí! :o)
05.02.2009 21:26:00 | NikitaNikaT.