Zas a zas
Zas a zas
Anotace: Trochu splínu ...
Zas v hlavě se honí známé scénky
a zase pláču nad písmenky …
Doluju pravdu z prázdné sklenky
… to všechno zbytečně …
Kdyby byl život jako knížka,
dal by se zavřít, spálit - roztrhat.
Nebo jen opřít si o něj prstů bříška,
to krásné založit - a podtrhat.
Otáčím stokrát prosolené stránky,
palčivá bolest opět svírá spánky
… to mysl začíná stonat …
A opět slyším chrastit zámky
od jedné z třináctých komnat.
Zase se probudily hlasy, tváře …
dávno smazané z adresáře.
A já jako vždy – bez kuráže,
všechny ty křivditele, vrahy snů a lháře
… snažím se pohřbít.
Zahladím stopy, přetrhám hráze,
zapálím mosty a z mostů saze
… utopím …
Utopím saze a sebe v splínu,
komnatu zamknu,
klíč dám pod peřinu
… a vlastním tělem ho budu krýt …
Pak snad – bude klid.
Komentáře (11)
Komentujících (10)
Doporučit
Tisk
Doluju pravdu z prázdné sklenky ... to moc dobře znám. Člověk si namlouvá, že je všechno v pohodě, že vše překonal a přestál, ale ve chvíli, kdy přijde alkohol, vyjde najevo i pravda o sobě samém. Totiž že všechno je jinak a to, co bolelo, bolí pořádl
06.02.2009 07:45:00 | Jana M.
...optimismus jako v nekterych mys dilkach :) ...hold kazdy ma sve bolistky
ST
06.02.2009 02:06:00 | Coala
