ČÍ JE TA HRA ?

Bojím se vzletů, Bože můj
možná se chovám jako blázen
Vždycky tě prosím – při mně stůj
- hlavně při návratu na zem

Slyšel jsi, slyšel, ale všude
vlastní představy, fantazie,
bludiště cest a stíny přeludů
Kdo zabloudí, ten nepřežije

To nebezpečí vzdušných zámků,
když opustíme pevnou zemi…
My opouštíme avšak za to
též jsme opuštěni všemi

A sami se sebou v svém zmatku
pláčem, kde předtím jsme se smáli
Čí je ta hra, co v ní dnes hrajem
A kde jsme se tu vzali ?