Potichu a jen se dívej

Potichu a jen se dívej

Anotace: už moje ohrané téma, ale pořád tak živé...

Sbírka: Láskou svou...

Zahřmělo,
slova se
rozsypala na prach.
Zrnka rozfoukána
větrem:
„Sbohem
na věčnosti!“
zpívají.

Sněží
vaše lži,
pod tíhou tepla
tečou mi
po tvářích.

V kapkách
snad nenápadně
podobným slzám
padají na
bortící se Zem.

Nelži mi
už!
Svět
chvěje se
pod náporem
hnusu.
Brzy praskne
asi.

Ne!
Nebude to lepší,
lidé se nezmění,
nejde vrátit
čas.

Chvějící
se křídla
touží celou
podstatou svou
vzlétnout.

Objímána slovy.

Jednou hřejí,
konejší a
hladí.
Jako plyšový
medvídek,
co holčička drží
než jde spát.

/Taky jsem holčička,
trochu infantilní
zdá se./

Podruhé
pálí,
drtí
a studí.
Jako největší
nepřítel, co zakázal
Štěstí.

Potratil
už svět
tuny, tuny
vět
a prázdných gest.

Tak zachraň!
Rozsviť
zase jednou
Slunce.
Beze slov
potichu
a jen se dívej.

Prosím…
Autor Erion Fate, 07.02.2009
Přečteno 413x
Tipy 8
Poslední tipující: Nút, enigman, xkacerka, NikitaNikaT., Lenullinka
ikonkaKomentáře (2)
ikonkaKomentujících (2)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

Zbožné přání.. zase někdo zhasne... je to smutné ale asi je to tak...nádherná :o)

15.02.2009 01:41:00 | Nút

blik...

08.02.2009 06:31:00 | enigman

© 2004 - 2024 liter.cz v1.6.1 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí