Sluníčka

Sluníčka

Anotace: ... o lidech co voní dobrotou ...

Dýchá na nás teplo lidských duší,
tajemství stinných uliček.
Kdo chce tak ten slyší,
rozmotá osudu uzlíček.

Kdo chce nejen slyší ale i pomůže,
třeba i s malým trápením.
Úsměvy naskládá do nůše
a slova jeho jsou vonným kořením.

I já znám pár takových osůbek,
co je mi s nimi dobře.
Jsou pro mne takový ostrůvek,
kde utiším své hoře.

... a jsem za ně rád ...
Autor Mava, 05.10.2005
Přečteno 923x
Tipy 0
ikonkaKomentáře (5)
ikonkaKomentujících (5)
ikonkaDoporučit (8x)

Komentáře

Včera v podvečer jsem se opět sešla se svou přítelkyní a šla ji doprovodit večer k vláčku...jsou pravdivá tvá slova...

06.10.2005 09:51:00 | Hančí

čichám..čichám..dvě sluníčka tu mám
tak rychle..rychle spěchám k vám :o))

05.10.2005 15:36:00 | šuměnka

Dobrá myšlenka. Pěkná.

05.10.2005 15:30:00 | jarynbacin

I nepovídej ty jedno stvoření,
čáry kouzla, tvé šálení.

05.10.2005 15:25:00 | Mava

Zahřejí pohledem,
zahřejí dotekem,
bez takových duší
jen těžko žít dovedem...

Krásná básenka... :o)

05.10.2005 15:23:00 | Cecilka

© 2004 - 2024 liter.cz v1.6.1 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí