Sluníčka
Sluníčka
Anotace: ... o lidech co voní dobrotou ...
Dýchá na nás teplo lidských duší,
tajemství stinných uliček.
Kdo chce tak ten slyší,
rozmotá osudu uzlíček.
Kdo chce nejen slyší ale i pomůže,
třeba i s malým trápením.
Úsměvy naskládá do nůše
a slova jeho jsou vonným kořením.
I já znám pár takových osůbek,
co je mi s nimi dobře.
Jsou pro mne takový ostrůvek,
kde utiším své hoře.
... a jsem za ně rád ...
Komentáře (5)
Komentujících (5)
Doporučit
Tisk06.10.2005 09:51:00 Hančí
Včera v podvečer jsem se opět sešla se svou přítelkyní a šla ji doprovodit večer k vláčku...jsou pravdivá tvá slova...
05.10.2005 15:36:00 šuměnka
čichám..čichám..dvě sluníčka tu mám
tak rychle..rychle spěchám k vám :o))
05.10.2005 15:23:00 Cecilka
Zahřejí pohledem,
zahřejí dotekem,
bez takových duší
jen těžko žít dovedem...
Krásná básenka... :o)
