Tréma...
Před zraky jiných,
tu třas poutal těla,
vibrací pocitů
celá se chvěla...
Mikrofon, když nesl hlas,
co zajíkavě zněl,
naléhavý čas,
jako by cepeněl...
Sám stín jen šel,
vrhal v dál
lidskou postavu,
lapaje v dlaň
přelétavou slávu,
údivem na všechno zřel...
Kruh se sepjal,
v objetí svou sílu,
každému dal,
poskytli svou víru,
všichni kdo se spojí,
láska, ta i rány hojí...
Tohle už jsem bohužel nezažil, znám to jen z fotek. Ale i tak vím, že jste byli bezvadní.
06.10.2005 16:39:00 | Mourek
Krtičko, i já se chvěla
a slůvka polykala celá,
ale vy jste mou oporou
nazlomím se v kolenou:o)
Příště budu recitovat tak nádherně jako ty:o)mám tě ráda, opatruj se nám. Sun
06.10.2005 12:20:00 | Sunny
kéž bych vypadala jako ty..neboť vypadáš vážně náramně!! :o)) krásný den!!
06.10.2005 09:09:00 | šuměnka
Tak tak a nejinak. I ti zkušení divadelníci se třepali a měli zpocené ruce, věřte mi.
Hezké Krtičko a ještě jednou díky za ty chvíle.
05.10.2005 20:39:00 | Písnička
Tohle už jsem bohužel nazažil....nebude o tom třeba i nějaký článeček ve vašich lokálních novinách??? Moc hezká básnička (= Měj se krásně. AhoY
05.10.2005 19:52:00 | Ahimsa