Anotace: s historickým nádechem
Nová hora vyvstala z povrchu,
tehdy slyšel jsem padnout
poslední labuť.
Kejhala, když ji ubíjeli,
jako všechny.
Když do pece je pak házeli,
ani necekly.
První rytíř pozbývá své paní,
ona zadaná je,
už není k mání,
jen čest mu zůstala,
opřen o ni čeká sudbu.
Nepřichází.
Podle vlasů nebožtíkem, ne pánem,
podle hlasu alpským kmánem.
Nečeká porážky zbloudilý rytíř,
koně hladí
a do světa si razí cestu
dřív, než to skončí.
Jak zbabělé.
Jezerní pana čeká nového Artuše,
kdy se objeví?
Přijede ozbrojen nebo pln něhy?
Slovo je silnější než meč.