Anotace: Tuhle básničku bych chtěla věnovat přátelům, na které jsem ztratila veškeré kontakty...je to zvláštní...člověk vás potká, prožije s vámi dětství...a pak zmizíte...a já nevím, kde hledat...třeba se zas potkáme...někdy...snad :)
°°°
I v nejtišší místnosti
neslyšíš úpění
do klávesnic padlo
a tam si hoví
Jsme holotou prolezlé
zítřejší známosti
bůh stiskne mezerník
a pak sotva poví
kam jít...
°°°
15.02.2009 20:03:00 j.c.
i v antické sloupořadí
závan času zpupně vnik
v přátel kruhu často řádí
smutně stisklý mezerník
===
Jiří senior
13.02.2009 19:38:00 s.e.n
Jo,ta klávesnice by mohla být řešení.
Občas se objeví nečekané. Něco jako pošťák Ondra-jestli znáš.
11.02.2009 18:35:00 mattoni.uz.neni
bůh stiskne mezerník
a pak sotva poví
kam jít...
°°°
...hodně mě to oslovuje...
10.02.2009 19:00:00 prostějanek
možná vím koho myslíš... částečně... je to zvláštní... že některý lidi už člověk třeba neuvidí...