Zmáčená
A bylo ticho
když zhasly lampy všech cest.
A vetší, když já tam stála.
Sbalená s kufříkem,
jen nechat se vést.
Tušíce kam…jen z mála.
A bylo ticho,
tak zaryté mlčící tmou,
by vzpomínka neprolétla.
Tak já se loučila s duší Tvou,
pro slzy blahého světa.
***
Člověče, ta je fakt parádní. Pocit tmy umocněný tichem. Nechám si ji ještě na večer.
24.03.2009 22:35:00 | René Vulkán
Jedna rozlučková...psáno o půlnoci...zmáčeně...Díky, ten rybíz bych si dala
Ale roboti mi na to řekli NOT.
10.02.2009 22:55:00 | Isobel
...jééé to se mi líbí...suprově pro nočňátka...RGW - rybíz gustava wohnouta
10.02.2009 22:50:00 | Dvorní neznaboh Jeho Veličenstva
Má to jistou hloubku, myšlenky, mnoho pocitů, i když psáno jen několik řádků...
10.02.2009 22:47:00 | NikitaNikaT.