Ticho...zhasla světla,
marnou nadějí se spletla.
A srdce do temnot se hrouží,
když otázkami souží
....se s rukama od krve
snad z jemných růží,
ona pláčem zní dál...
-jak nebezpečný strach já mám
v tvém bezpečí,
neusínám v tvém náručí-
hvězdy počítá vždy sama...
a ta krutá rána,
co tichý stín je zpět,
s ním sice celý svět
avšak duše začíná se chvět...
tajemstvím...
Víš pociti se dají vijádřit jak koliv. Ty jsi to udělala dokonale. Ale pro nás lajky je v tom dost těžké nejít přesně to co jsi chtěla zdělit. MT
19.02.2009 20:31:00 | S.e.e.d.r
já vím... (trochu určitě...)
15.02.2009 20:21:00 | okousaná od světlušek