Sestřičce
Sestřičce
Sestřičko moje, mám Tě tak rád,
vzpomínám, jak jsme byli malí.
Když nutili nás, ať jdeme spát,
i přesto, že stínu noci jsme se báli.
„Tatínku natoč mě!“
„Maminko dívej!“
Možná a jedině…
„Mišánku zpívej.“
Za ty roky stalo se moc,
a přec uběhly, jako ta noc.
Teď tady stojím a nevím co psát.
Nad vzpomínkou pláču,
však chtěl bych se smát.
Od srdce,
z lásky bratrské…
Mám Tě moc rád.
Komentáře (4)
Komentujících (4)
Doporučit
Tisk
vzpomínám... jj, to bylo, dyž jsme byli ještě malí... chjo, vrátila bych čas... do radostného dětství
21.03.2009 13:55:00 | Caracol
bratr a sestra...to je tak zvláštní vztah a vím o čem mluvím, žiju ho hned na dvě podoby:-)
20.02.2009 17:04:00 | kikis
Tvoje básnička mě donutila zavzpomínat. A bylo to vzpomínání moc pěkné.
16.02.2009 15:57:00 | René Vulkán
