Sekndhend

Čas z nás vymlátil
barevné kamínky poezie
zůstal beton a železo
prach a pot
pomačkaná šíje

S láskou jsme neskončili
má kořeny jak duby
ospalá zmuchlaná
trochu se stydí
za umělé zuby

Z druhé ruky
sháníme zbytky štěstí
nehladovíme
nespíme v parku
nedostáváme pěstí