Sestřičko

Anotace: Věčné martyrium starší sestry.

Sbírka: Autofobické říkanky

Ztrácím tě v temnu,
tvou cestu neznám
jen ty sama víš,
kudy se dáš
Ač ze stejného lůna,
teď cizí si jsme
Bolí to moc a cloumá mnou vztek.
Chtěla jsi celý svět,
teď nemáš sestru
Ztracený čas nejde vzít zpět.

Noc dávno mrtvá
a tvá postel prázdná
Kde jsi, co děláš?
Svíjím se v strachu
a nevím, proč.
Potím se, trnu,
ani ne strachem
jak lítostí, zmatkem,
a snad i závistí?
Ne, to snad ne.
Není co závidět.

S nadšením chceš mi
sdělit, cos dělala
Já tě neposlouchám
Vždyť kdo by chtěl vědět,
že ta malá slečna,
co radostí bláznila
z medvídka z plyše,
teď pomalu, tiše,
nenápadně,
utíká tam, kam pouze ženy
ukrýt se dají?

Točíš se v zrcadle,
ženou teď být
toužíš a chceš.
Dělat jen to,
co dělají dospělí
snad máš na to věk,
snad máš na to tělo,
ale duši, tu ne.
Duše a oči,
ty navždy zůstanou
takové, jako dřív.
Sestřičko moje malá…