navzdory faktům...

vstoupil jsem do pokoje
plného mechanických hraček
nafoukl papírový sáček
přilepil jej na omítku
a s koltem přes rameno
mířím v zrcátku
do terče na pytlíku...

pal!

a najednou
jsem stál
s futrálem
na pojízném chodníku
co se posouval
k nástupišti couvajících vlaků...

chvíli poté
usazený v kupé
naproti paní v černém
s knihou mýtů
O světě před světem...

dívám se na Ni
a
jako bych zpaměti
ubíral z paměti
abych dosadil střípky
do skládačky
obrazu života
zbývajících dní...

houslista hrající
skladbu od konce
k první notě
bosá noha
co se vzepřela botě
malíř portrétů
kterým chybí jenom obličeje....

vlak zastavil
my vystoupili z dění
a šli ruku v ruce
cestou k řece
po schodech
do vody
na člun který čeká tu
od úsvitu
k nalodění...

utrhl jsem květ muškátu
a vpletl Jí ho do havraních vlasů
k harmonickému zobrazení...

poslední kousek
k dosazení
pak už mi nezbylo nic
obraz je hotov
a Ona řekla jen:,,Na shledanou,,
za okamžik budu k dosažení...