V krůpějích perlových odlesků
Dusících barvu citu
Brouzdají blátem přetvářky
A honbou za noblesou svitu
Démantů v dlani...
Ubohé duše
Zahalené v rouše
Bohatství lesku
Přes urnu srdce
Na řece života
Utopili štěstí
A suché slzy
Bolest jim klestí
Nepláčí z lásky
Ale když mamon odkapává
A ztenčený se stává
Pak slzy vzteku můžeš vyfotit
Povrchní lidský cit...
Jen pro bohatství se naučili žít
Srdce si zamkli v prázdný labyrint
A úsměv ten kouzlí z žabích slin
doufám, že takových není mnoho, protože lidský úsměv, zvonivý smích, zářivé oči a tvář jasnější než slunce - to je štěstí, pravé... a bolest čirá a hluboká, trýznící muka a srdce na tisíce kousků - to zas trápení lidské. Jinak to ani nejde.
01.04.2009 10:15:00 | Inies
Dobrá poučná báseň.Takové lidi je třeba politovat,co mají starostí,aby o mamon nepřišli.
18.02.2009 09:56:00 | s.e.n
ST!
přetvářka,závist a suché slzy,
malost lidí, to nejvíc mě mrzí ...
17.02.2009 14:20:00 | nejsembásník
to je dobrá náhoda...potkáváme se tu samy dvě ve tři ráno, ty píšeš o povrchnosti a já o Monaku a je o tom samém...
17.02.2009 03:07:00 | Paralelní možnosti
Labutěnko, kam na ty obraty chodíš, snad ne v práci?
Nebo že by blázinec? Tam bývá spousta chytrých lidí.
Prozraď, a já si půjdu taky nabrat.
Co mi píše robot radši neříkám. Ani kdybych přijel náklaďákem, tak mi to nepomůže.
16.02.2009 23:19:00 | Zasr. romantik
Žabí sliny, to bylo na závěr hodně povedené...báseň je skvělá. ST
16.02.2009 21:49:00 | Lilly Lightová
Promiň, při druhém čtení určitě ST, nejen za obsah, i za nádherné slovní vyjádření.
16.02.2009 16:57:00 | Kapka
Nádherné, pro mne smutné, tak pocitové, myšlenkové... čtu ju znovu a znovu... jen tíško... jen tak přemýtám ve své hlavě.
16.02.2009 15:58:00 | NikitaNikaT.