Probuzení ve tmě...
...Výkřik do tmy
zvučí tichem...
...prosmýkl se rty,
skučí...
v nitru ztracený...
...šíleným smíchem,
zní chechtavě
ozvěny...
...ten tvor,
jen děsu pády zažívá...
rána v samotě,
jsou mrazivá...
...sen tu proflákl
se, do nicoty...
s rozmachy blanitých křídel,
kolem bloudí,
...kousky tropí,
...zcizený přihlížel,
pohled...
z podhoubí
...tlející duše...
To jsem čekala až dokonce! Moc jsem netušila, jak to bude končit... Ale teď se klanim děsně hluboko!!!
18.10.2005 15:55:00 | Králík
To jsem čekala až dokonce! Moc jsem netušila, jak to bude končit... Ale teď se klanim děsně hluboko!!!
18.10.2005 15:55:00 | Králík
co to je za divné probuzení??
v něco lechtivějšího bych zkusila to změnit :o))
07.10.2005 13:31:00 | šuměnka
Paní spisovatelko, tleskám a jen pro vás, tady přede všema. úžasně dovedete cokoli popsat, asi to dělá ten čerstvý vzduch Klimkovic a nebo se s tím člověk rodí?? S takovým nádherným darem k druhým promlouvat???:o)
07.10.2005 13:16:00 | Sunny