Z mého života - III

Z mého života - III

Má žena

Moje žena,
můj ty Bože,
naštvaná je
od rána.
Já si říkám:
Propána!

To přec nejsou její zlosti,
to je daň z mé blbosti!

Za blbost se
musí platit,
a je dost,
že můžu zlatit
její prs, pardon, její prst
i její hrdlo.

A neříkej, že jsem trdlo,
to by se ti hodilo,
já jen chtěl,
aby to ladilo!

Nato pustila se do mne řádně
a vyčistila vzduch,
podala mi v krizi rámě,
odplavila puch.

Bez ní bych byl jenom půlka,
a nebyl by s námi Bůh,
nedospěl bych,
nevyrost bych,
nebyl zralý,
zůstal malý,
bez ní bych byl jenom kulka,
co zbloudila, kam?

Ví jen Bůh.
Autor Zasr. romantik, 18.02.2009
Přečteno 269x
Tipy 21
Poslední tipující: Holis, Kapka, NikitaNikaT., zlomeny srdce, Kars, Quigleika, Květka Š., labuť, Markéta Hl., s.e.n, ...
ikonkaKomentáře (4)
ikonkaKomentujících (4)
ikonkaDoporučit (1x)

Komentáře

Líbí se mi to, zní mi to jako vyznání... četla to Tvá žena? Jistě jí to zalichotilo :o)

19.02.2009 12:05:00 | NikitaNikaT.

Dobrý

18.02.2009 11:26:00 | Květka Š.

Prostě bezvadný... nezahálej a piš dál :o)

18.02.2009 11:03:00 | labuť

Je to prima počtení,záživný, jen tak dále.

18.02.2009 09:43:00 | s.e.n

© 2004 - 2024 liter.cz v1.6.1 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí