Sám ...
... a tolik promarněných nocí
touha tě drží ve své moci
půlnoc ti hrdlo chladným hmatem
svírá
všechno je pryč
jen touha neumírá ...
Sama ...
... tolik promarněných stmívání
ráno když chystáš kávu k snídani
samota svírá srdce pevnou
obručí
tatam je víra
zmizela s jeho náručí ...
Sama a sám ...
... a tolik promarněných svítání
vrať se mi lásko
máš mé pozvání
Jejda...kdy vydáš sbírku...? Určitě budeš mít spoustu zájemců...jsem dalším v pořadí...
22.02.2009 09:34:00 | shakespeares
sem tam ti ujel rytmus o jednu - dve slabiky, ale jinak se mi to libi, hlavne zaver, ten graduje celou basen
19.02.2009 20:02:00 | saddova
Láska, vždy zvaná, vždy má dveře dokořán...a tak je to správné. Moc hezká báseň.
19.02.2009 19:16:00 | Dota Slunská