veterán...

v očích roztančené
mžitky infračerna
temeno duše
rozčísnuté ohnivou pěšinkou
chvíle plné rtuti
rozkutálené do ztracena
a pobřeží srdce
bičuje zběsilý příboj
rudého vlnobití...

je fascinující
jak se smysly hroutí
když narazí
na nějakou nepříjemnou pravdu
utrhnou se ze řetězu
a začnou stavět zeď
před náporem děsivé reality
když křehký chod
psychického aparátu
pocuchá napětí
z milostných holocaustů...

schopnost myšlení
se pomalu vytrácí
hudba doznívá
až se rozhostí jedna jediná nota
která pohltí všechny zvuky světa...

co je však zvláštní
neumírá
pokaždé přežije
a čeká...

na nové pohlazení...